Lidé a stromy jsou si velice podobní. Pokud začneme ze široka, oba dva organismy si zvolily za životní prostor planetu Zemi. Dalším společným znakem je, že máme těla tvořena na základě uhlíku.
A podobně, jako je součástí lidského těla cévní a lymfatický systém, který slouží k rozvodu živin a kyslíku, tak mají stromy svůj systém rozvodu živin - tzv. pryskyřičné kanálky.
Pryskyřičné kanálky jsou tvořeny zastoupenými doprovodnými parenchymatickými buňkami a uvnitř tenkou vrstvou buněk výstelkových, ze kterých se vylučuje pryskyřice. Těmito kanálky stromy distribuují pryskyřici skrz svá těla na potřebná místa poranění, či napadení.
Pryskyřice je viskozní hmota složena z mnoha organických sloučenin, kterou si stromy vytváří jako ochranu proti vnějším vlivům. Nejvíce jsou v této lepkavé hmotě zastoupeny terpenové sloučeniny. Terpeny jsou aromatické sloučeniny jenž slouží jako ochrana proti hmyzu (odpuzuje je jejich vůně), či jako ochrana při povrchovém poranění kůry a dřeva (protizánětlivé, analgetické a zklidňující účinky). Pryskyřice také obsahuje antimikrobiální a protizánětlivé látky. Díky tomu se strom ubrání napadení infekcemi a plísněmi.
Dá se říct, že pryskyřice funguje podobně jako náš imunitní systém.
Terpeny jsou z chemického hlediska strukturově odvozeny od isoprenu. Jedná se o nenasycený uhlovodík, za standardní teploty velice hořlavá a zápalná bezbarvá kapalina. Terpeny jsou syntetizovány pouze rostlinami, některými bakteriemi či hmyzem. Do vyšších organismů se dostávají potravním řetězcem. Mezi nejvíce zastoupene terpeny, které jsou produkovány zejména jehličnatými stromy, patří pinen, mircen, karen, limonen, thujon, kafr a mnoho dalších.
V jehličnatých stromech a tudíž i v lesích mírného pásma střední Evropy je nejvíce zastoupeným terpenem isomer pinenu: alfa-pinen.